Rady a postupy

 Našel jsem zraněné volně žijící (divoké) zvíře

Na webu www.zvirevnouzi.cz si vyhledejte územně příslušnou záchrannou stanici a nález jí ohlaste nebo nalezené zvíře přímo do stanice odvezte. Nevíte- li si rady zatelefonujte na číslo 774 155 155. Dávejte si maximální pozor na možná zranění, vyplašená zvířata se mohou účinně bránit. Volně žijící živočichy není možné podle zákona chovat doma. Neodborným chovem můžete způsobit úhyn zvířete. V případě zjištění domácího chovu vám hrozí vysoká pokuta.

Opuštěná mláďata savců

Každé jaro se do záchranných stanic dostávají úplně zbytečně stovky mláďat zajíců, srnčat a kolouchů. Lidé je najdou spokojeně ležet v trávě. Domnívají se, že když jsou bez matky, jsou to opuštění sirotci. Odnesou je a myslí si, že je tím zachrání. Matky srny a zaječice po porodu nechávají mládě po dva týdny vždy o samotě. Čerstvě narozené mládě hned vidí, slyší, nevydává žádný pach a svým zbarvením dokonale splývá s okolím. Tohle je nejlepší ochrana před predátory anebo lidmi, protože takhle malé mládě ještě nedokáže běhat. Kupříkladu zaječice přichází mládě nakojit jen jednou za den na pár minut a vzápětí opět odchází pryč. Proto najdete-li tiše ležící spokojené mládě, nikdy na něho nesahejte. Samice má velmi vyvinutý čich, svoje mládě by mohla opustit. Nachází-li se mládě třeba u silnice, opatrně jej přeneste v listí, trávě nebo na větvičkách maximálně o 20 metrů dál do bezpečí.
 

Našel jsem opuštěné domácí zvíře

Opuštěným zvířetem je zvíře původně v lidské péči, ale jeho chovatel ho opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal. Ne každé toulavé zvíře musí být opuštěné. Za toulavé zvíře se považuje to zvíře, které jen majitel nezabezpečil proti úniku z jeho chovného zařízení, ale nehodlá se ho zbavit. Pouze není pod jeho trvalým dohledem. Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo vyhnat. Kdo poruší tuto povinnost, dopustí se přestupku nebo jiného správního deliktu dle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění, a bude mu uložena pokuta. Tento zákon čin považuje za týrání zvířete. Podle českého právního řádu je zvíře věc, a proto se na něj vztahuje ustanovení §135 občanského zákoníku, které se týká ztracených a opuštěných věcí. Každý, kdo najde ztracenou věc, tj. i opuštěné a toulavé zvíře, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo, nebo do obecního útulku. Obec je povinna se o něj postarat. §1058 Občanského zákoníku (1) Je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu obci, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno. (2) Osoba, která nalezené zvíře opatruje, o ně pečuje jako řádný hospodář, dokud se jej neujme vlastník.
Při nálezu opuštěného domácího zvířete (pes, kočka, fretka, ovce, papoušek, had, morče) kontaktujte tedy příslušný obecní nebo městský úřad, nález lze hlásit také obecní/ městské policii. Ti zvíře odchytí nebo zavolají odchytovou službu.
 

Objevil se mi u domu holub

Zřejmě se jedná o vyčerpaného závodního holuba. Poskytněte mu do misky vodu a zrní, nechte odpočinout. Neodletí-li do příštího dne, pokuste se mu přečíst kroužek, kontaktujte Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů www.postovniholub.cz nebo u okrasných holubů Český svaz chovatelů drobného zvířectva www.cschdz.eu
 

Úklid uhynulých zvířat

Pokud na veřejném prostranství obce najdete uhynulé zvíře, postupujte podle zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb. v platném znění. Nálezce kadaveru tuto skutečnost oznámí obci, která je odpovědná za neškodné odstranění kadaveru a hradí vzniklé náklady. Obec může občanu podat informaci o umístění kafilerního boxu, kde občan může sám kadaver odložit. Jakékoliv uhynulé zvíře pomůže odstranit i obecní/ městská policie. Mimo obec v honitbě kontaktujte myslivecké sdružení podle §2 písm. h) zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, uživatel honitby má právo přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř. Na soukromých pozemcích odstraní vlastník pozemku. Bezpečně zneškodnit menší zvířata lze také zakopáním do země min. 80 cm za použití dezinfekce.
 

Nalezl jsem větší množství uhynulých zvířat

Nikdy na uhynulé zvíře nesahejte jen tak, dodržujte zásady hygieny. Může se jednat o větší počet vodních ptáků pohromadě (botulismus u labutí, ptačí chřipka) nebo podezření na otravu nebezpečnou látkou u masožravých druhů (karbofuran nebo jiný jed). Přestože je pokládání otrávených nástrah již desítky let zakázáno, je stále zneužíváno. Používá se insekticid s účinnou látkou karbofuran, jehož několik kapek dokáže usmrtit cokoliv živého, včetně velkého psa a může znamenat nebezpečí i pro člověka. Otrávená zvířata spolehlivě poznáte, průběh otravy je neskutečně rychlý. Ptáci hynou se svěšenými křídly a hlavou, v křečích se zatnutými pařáty. Informace viz www.karbofuran.cz. Trávení je několikanásobný trestný čin a proto ihned volejte Policii ČR 158 a příslušnou krajskou veterinární správu, kontakty na jednotlivá pracoviště www.svscr.cz. Krajskou veterinární správu a Hasičský záchranný sbor na lince 150 kontaktujte v případech nákaz provázených hromadnými úhyny (pět a víc kusů). Jednotlivé úhyny zvířat není potřeba nikam hlásit.
 

Jsem svědkem týrání zvířat

Všichni obratlovci jsou chráněni před týráním zákonem na ochranu zvířat č. 246/1992 Sb. v platném znění. Tento zákon v § 4 vyjmenovává vše, co lze označit za týrání. Obraťte se na Policii ČR 158 nebo oblastní inspektoráty příslušné krajské veterinární správy www.svscr.cz. Krajské veterinární správy vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření. Mohou vstupovat do chovatelských zařízení za účelem jejich kontroly. Neukládají však pokuty, to mohou učinit obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě podnětu krajské veterinární správy.
 

Přikrmování ptáků

Vhodné je začít přikrmovat až s příchodem mrazů v období listopad až březen. Ptáci tu žili od pradávna a přežili i bez krmítek. Přílišné krmení po delší dobu spíše škodí, vede je k nečinnosti a neschopnosti si potravu obstarávat přirozeným způsobem. Při sněhové pokrývce a mrazech však můžete ptákům pomáhat. Do krmítek lze přikládat slunečnici, ovesné a pšeničné vločky, drcené ořechy, proso, mák, řepku, lněné semínko, hovězí lůj, jablka, sušené bezinky, jeřabiny, plody rakytníku, hlohu nebo semínka bodláků. Zakoupit v chovatelských prodejnách můžete různé ptačí míchané směsi nebo lojové koule. Labutě a kachny na řekách možno krmit kukuřicí, pšenicí, zelenými saláty nebo rohlíky bez solí. Tvrdý chléb není vhodný a může jim poškodit jícen. Masožravcům můžete přilepšit čerstvými odřezky kuřecího a vepřového masa. Návod na výrobu a umístění krmítka najdete stránkách České společnosti ornitologické www.cso.cz
 

Kde ubytovat živočichy na své zahradě

Je dostupné nepřeberné množství nejrůznějších návodů na webu, letácích apod. Můžeme živočichům poskytnout hnízdní budky, napajedla, hmyzí hotel, domeček pro čmeláky, kameny a suché zídky pro ještěrky, obydlí pro ježka.

Podrobné materiály k ptačím budkám naleznete na stránkách České společnosti ornitologické www.cso.cz.

Ptačí budky- pdf
Domov pro živočichy v zahradě- pdf
 

Přimrzlé labutě

Labutě a další vodní ptáci skoro nikdy nezamrzají k ledu. Často jen tak spokojeně sedí a odpočívají. Mnohdy jsou viníci právě lidé, kteří labutě nadmíru krmí až do zimy na nevhodných místech (rybnících), ty potom neodletí a zůstanou. Během podzimu by se totiž všechny labutě měli přemístit na nezamrzající řeky. S příchodem jara se opět vrací na stojaté vody rybníků, kde hnízdí. Tělo a peří labutí je uzpůsobené k tomu, aby na ledě vydrželo. Na ledu si potom často můžete všimnout plošek ve tvaru kapek v místech, kde labutě seděly. Teplotou jejich těla se led pod nimi rozpouští a labuť sedí v loužičce vody. Jen velmi výjimečně mohou zpravidla nemocné labutě přimrznout při velkých výkyvech teplot a jen za peří na břiše k ledové ploše. I tak se nic neděje. I dobře míněná záchrana a přiblížení člověka situaci jen ještě více uškodí. Labuť při snaze odtrhnout se, si vytrhne peří na spodině těla. A proč vůbec vodním ptákům nemrznou nohy ve studené vodě a na ledu? Je to díky propojujícím vlásečnicím, kde krev přicházející z těla předává teplo žílám, které ho odvádí zpět do těla. Tím se zamezuje úniku tepla ven a prsty vodních ptáků mají teplotu třeba jen 5 stupňů. Proto mohou labutě, kachny i rackové stát na ledě, aniž by pociťovali sebemenší chlad či bolest.
Na druhou stranu i labutě sedící mimo vodu na zelených polích nejsou ničím neobvyklým. Na polích nachází zdroj zelené potravy. Labutě dokáží vzlétnout z jakéhokoliv povrchu (voda, země, bláto, led) mají-li alespoň 20 metrů dlouhou startovací dráhu.
 

Netopýři v domě

Netopýři jsou zákonem přísně chránění. Zasahovat do jejich života lze jen na základě výjimky ze zákona udělené odborem životního prostředí příslušného krajského úřadu. Kontakty na krajské úřady https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0045. Jedná se o velmi obsáhlé téma, které musí řešit vlastník bytu, správce domu s krajskými úřady ve spolupráci s odborníky na netopýry. Za účelem spolupráce, výzkumu a řešení problémů s netopýry vznikla Česká společnost na ochranu netopýrů (ČESON) www.ceson.or. V případě, že potřebujete poradit co s netopýry, volejte 737 121 672.
Jednotlivé nálezy viditelně nezraněného netopýra od jara do podzimu se řeší jeho umístěním do uzavřené papírové krabice, třeba od bot, bez škvír a otvorů s odstřižky látek nebo toaletním papírem a vodou do víčka od pet lahve. V noci umístěte otevřenou krabici ven na vyvýšené místo, odkud může netopýr odletět. Pokud do rána neodletí a zůstane schovaný v látce, vezměte krabici zpět domů, pečlivě uzavřete a zavolejte do záchranné stanice www.zvirevnouzi.cz

Rorýsi a zateplování fasád

Opět podobné téma jako netopýři v domě jsou rorýsi. Rorýs obecný je zákonem zvláště chráněným druhem v kategorii ohrožení. Stejně jako v případě netopýrů je možné zasahovat do života rorýsů jen na základě výjimky ze zákona udělené odborem životního prostředí příslušného krajského úřadu. Kontakty na krajské úřady https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0045. Informace, návody a postupy najdete na www.rorysi.cz
 

Nepovolené kácení stromů

Kácení stromů zpravidla podle zákona probíhá v době vegetačního klidu od 1.10. do 31.3. Obecní/ městské úřady nebo úřady městských částí povolují kácení stromů s obvodem kmene větším než 80 cm ve výšce 130 cm od země nebo porosty keřů na ploše větší než 40 m2 ve správním řízení. Máte-li pochybnosti o legálnosti kácení, obraťte se na příslušný obecní/ městský úřad. Kontaktovat můžete rovněž orgán dozoru v oblasti životního prostředí- oblastní inspektoráty oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí www.cizp.cz.
 

Nelegální jednání, prodej živočichů, pytláctví, železa a jiné pasti

Základem českého práva ochrany přírody je zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. v platném znění spolu s prováděcími vyhláškami a nařízeními. Všechny druhy evropských ptáků je zakázáno úmyslně zabíjet, chytat a držet v zajetí, úmyslně poškozovat nebo odstraňovat jejich hnízda, sbírat jejich vejce a úmyslně je vyrušovat zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Také je zakázáno ptáky držet v zajetí a prodávat je, jak živé, tak i mrtvé, včetně jejich částí a výrobků z nich. Zákazy zabíjení, držení v zajetí a prodeje neplatí pro druhy, které jsou lovnou zvěří podle zákona o myslivosti. Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. v platném znění dále uvádí zakázané způsoby lovu a odchytu (oka, tlučky, sítě, smyčky, železa, otrávené nástrahy, jestřábí koše, chytání na lep, střílení lukem nebo kuší atd.). Nelegální počínání je třeba hlásit České inspekci životního prostředí www.cizp.cz nebo pro podezření trestného činu pytláctví Policii ČR 158. ČIŽP je kontrolním orgánem s právem výzvy k prokázání totožnosti, vstupu na cizí pozemek, zastavit rušivou činnost a za zjištěné přestupky a správní delikty ukládat pokuty.
 

Strach z hadů

S největší pravděpodobností se vždy jedná o neškodnou užovku nebo slepýše. Užovka je pro zahradu velmi užitečný pomocník, zbaví vás hrabošů a není nijak nebezpečná. Zmije je hluchá a citlivě reaguje na otřesy. Proto máte-li pocit, že vidíte zmiji, dupejte, bouchejte smetákem o zem a nechte zmiji opustit zahradu. S identifikací druhu, případně s odchytem, vám mohou pomoct členové České herpetologické společnosti http://www.herp.cz/
 

Nález ptačího kroužku

Kroužkováním se zjišťují důležité informace o chování, biologii a tahu ptáků. Při nálezu kroužkovaného ptáka (nebo pouze nohy s kroužkem, popř. samotného kroužku), na hliníkovém kroužku se nachází text N.MUZEUM PRAHA + písmeno a čísla, je třeba především zcela přesně zapsat identifikační číslo (nejlépe je celý kroužek narovnat na plocho a přilepit na dopis) a dále uvést všechny údaje: datum nálezu, místo, okolnosti nálezu (zda byl pták nalezen mrtev, střelen, zabit o elektrické dráty, usmrcen dopravním prostředkem atp.), případně o který druh ptáka šlo. Nezapomeňte uvést vaši adresu pro možnost podání písemné zprávy s údaji o nalezeném ptáku. Zprávu je možno zaslat na adresu: Kroužkovací stanice Národního muzea, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10- Hostivař nebo e-mailem: krouzkovaci.stanice@nm.cz, případně telefon 271 961 256, mobil 777 579 542. Pozor na uzavřené a barevné chovatelské kroužky, kterými se označují ptáci chovaní v zajetí. V tomto případě se obracejte na chovatelské organizace Českého svazu chovatelů drobného zvířectva www.cschdz.eu nebo Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů www.postovniholub.cz
 

Škoda na majetku způsobená chráněnými živočichy

Ke škodě způsobené volně žijícím druhem živočicha je nutné přistupovat stejně, jako ke škodě živelné- jedná se o přírodní fenomén, který je nevyzpytatelný a který nemá vlastníka. Náhrady za způsobenou škodu vybranými zvláště chráněnými živočichy (bobrem evropským, losem evropským, medvědem hnědým, rysem ostrovidem, vlkem, vydrou říční) se řídí zákonem č. 115/2000 Sb. Konflikty s těmito živočichy je nutné do 48 hodin od zjištění škody ohlásit místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost o náhradu škody se podává odboru životního prostředí krajského úřadu. Problematikou majetkové újmy způsobené chráněnými živočichy se zabývá ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění.
 

Strakapoudi vyklovávají díry do fasády

Řešení těchto problémů je velmi složité. Zatím není přesně známo, proč to ptáci dělají, proto není možné zvolit návod, jak jim v tom zabránit. Možnou příčinou chování těchto ptáků může být zdroj potravy, dutý zvuk zdi, zábava nebo vzniklý hlasitý akustický zvuk daleko slyšitelný, kterým si ptáci vyznačují svoje teritorium. Zřejmě nejúčinnější formou ochrany fasády bude plašení pomocí strašáků- fantazii se meze nekladou. Je třeba mít na paměti, že strašák se časem okouká a proto je nutné je měnit stejně jako jejich umístění. Nejlepší bude zavěsit k blízkosti domu pohyblivé siluety letících dravců. Z dalších možností je třeba zkusit mechanicky zamezit přístup k malému konkrétnímu místu překrytím sítí nebo mřížkou. Volit spíše tmavší odstíny fasády nebo překrýt fasádu popínavými rostlinami.
 

Ptáci zabití okny

Nárazem do prosklených ploch autobusových zastávek, protihlukových stěn nebo obyčejných okem zahyne každoročně miliony ptáků. Účinná opatření nabízí stránky zabývající se tímto problémem www.ochranaptaku.cz.
 

Deratizace, obtížný hmyz, včelí roje

Bezprostřední ohrožení zdraví osob bodavým hmyzem na dětských hřištích, veřejných prostranstvích a v areálu škol volejte Hasičskému záchrannému sboru ČR na tísňové lince 150. Na jiném než uvedeném místě se pokuste domluvit s nejbližším členem Českého svazu včelařů ve vašem okolí (často se jedná o včelaře v sousedství) a oznamte mu, že je u vás včelí roj. Je pravděpodobné, že roj bude z jeho chovu. Kontakty na příslušné místní organizace www.včelarstvi.cz/kontakty.html

Podle veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. je třeba roje neznámého původu likvidovat z důvodu zabránění šíření nákaz. Likvidaci hlodavců, obtížného hmyzu a bodavého hmyzu na soukromých pozemcích provádí odborná firma na náklady vlastníka.
 

Zimující čáp

Čápi odlétají na konci srpna zimovat do subsaharské Afriky, přes Španělsko, menší část středoevropských čápů létá východní cestou přes Turecko. Zůstane-li proto některý z čápů v zimě u nás, vzbudí značnou pozornost. Každoročně několik čápů na podzim z ČR neodletí. Mladí čápi jakmile v prvním roce tahovou cestu neabsolvují, potom už nikdy na zimu neodletí. Důvodem může být nějaký zdravotní problém, handicap může později pominout, ale tahový pud mezitím vymizí. Dalším důvodem mohou být stále teplejší zimy. Značná část čápů nedorazí do Afriky, ale zůstává ve Španělsku, Francii, Bulharsku a živí se na skládkách. Čápi jsou otužilí a snesou i teploty pod -15°C, ale ne nedostatek potravy. Je-li zima bez sněhu, mohou lovit hlodavce na polích a loukách nebo ryby na nezamrzlých vodách. Často takto čápi přezimují bez jakékoli pomoci. Samozřejmě to je pro ně značná zátěž a chce-li jim někdo pomoci, může je přikrmovat. Vhodnou potravou jsou ryby přiměřené velikosti nebo porcované kousky kuřecího nebo hovězího masa. Potravu můžete nechat na místě, kde se čáp zdržuje, ale pouze v množství, které ihned spotřebuje. O zimujícím čápovi nemusíte informovat záchrannou stanici. Pokud čáp dobře létá, nemá cenu se vzhledem k jeho kondici pokoušet o odchyt, který je u vzletného čápa nemožný. Záchranná stanice čápa odchytí pouze v případě, kdy je viditelně poraněn nebo je jeho stav už tak vážný, že nedokáže vzletět. Zimujícího čápa můžete oznámit na cap.birdlife.cz Díky teplým zimám u nás v malých počtech zůstávají i další ptačí druhy, které za normálních podmínek odlétají do Středomoří. Jsou to například špačci obecní, čejky chocholaté či konipasi bílí a několikrát byla pozorována i pěnice černohlavá, na jižní Moravě třeba husy velké. Ještě před stoletím byl tažným druhem kos černý a kachna divoká, v současnosti už zůstávají a nic je nenutí se stěhovat do zimovišť.

Umělá hnízdiště:
Hlavní pracovní náplní ochránců dravců a sov je výroba, rozmisťování a péče o umělá hnízdiště (především budky a podložky). Nutné je dbát při jejich výrobě na dodržování všech metodických pokynů a tak zabránit zbytečným zdravotním poškozením či úhynům mláďat. Za zvlášť rizikové je třeba považovat umělohmotné kanystrové budky (nežádoucí znečištění, kondenzace par na stěnách, neprodyšné a neporézní prostředí. Při rozmisťování budek v terénu je nezbytné minimalizovat veškerá rizika (přístup kuny, srážky, oslunění apod.). O vyvěšené budky je nutné se starat (vyměňovat výstelku, kontrolovat upevnění a zamezit pádům, ochranu dolní hrany vletového otvoru či kvalitu povrchového nátěru).

Dřevěné budky - metodické pokyny:

• rozmísťování v krajině věšíme na vzrostlé stromy, tedy ve větrolamech, skupinách stromů, na osamocených stromech, remízkách, polních lesících, v okrajích lesů. v nouzi je možné instalovat různé sloupy na umístění budky.
• výškové umístění alespoň 6 m vysoko, lépe 8 m, ve větrolamech můžeme budky rozmístit třeba jen 100 – 150 metrů od sebe
• vletové otvory je vhodné směřovat na jih až východ a pozičně umístit tak aby bylo maximálně ztíženo přeskočení kuny z nejbližších větví a aby ptákům byl umožněn snadný volný přílet a odlet a dobrý daleký a přehledný rozhled do okolí
• je žádoucí budky instalovat v určitém předklonu, aby dovnitř nepronikal déšť
• brát ohled, aby byla budka nenápadná
• upevnění je možné přibít prostřednictvím závěsné latě na zadní straně budky, pomocí plechových závěsů nebo drátěných ok připevněných rovněž k zadní stěně
• materiál pro výstelku jednotlivě nebo ve směsích hrabanky, rašeliny, hrubých hoblin, troudu, větviček, sena nebo slámy
   

Hnízdní podložky - metodické pokyny:

Hnízdní podložky v krajině umísťujeme především na vzrostlé stromy do maximálně dostupných výšek ve větrolamech, břehových porostech, remízkách, polních lesících apod.

• podložky umísťujeme výše než budky, alespoň 8 – 10 m nad zemí, obecně platí co nejvýše
• na vhodných málo navštěvovaných místech lze podložky pro kalouse umístit i jen několik metrů nad zemí do hustých a bohatých porostů keřů
• pozičně je třeba podložku umístit tak, aby byla umožněna dobrá možnost volného a snadného příletu a aby byl ptákům umožněn daleký a přehledný rozhled do okolí (to platí především pro dravce, kalous obsadí i dosti skrytá místa)
• podložka by měla být na straně maximálně nenápadná
• nutné dbát na to, aby v době hnízdění byly podložky kryty olistěním před sluncem, deštěm a větrem
• podložky umísťujeme do korun stromů, kde se rozdvojují silnější větve, na větších keřích (především pro kalouse) umísťujeme podložky do přeslenů silnějších větví, u nichž vyřízneme svislé středové větve
• při upevňování podložek věnujeme maximální pozornost důkladnému přidrátování rámu podložky k větvím, abychom se vyhnuli případným katastrofám a pády

Hnízdní podložky je možné vyrábět od zhruba 30 cm až do 40 – 50 cm. A při výrobě bychom měli dbát na to, abychom ptákům nabízeli již jakási hotová hnízda včetně výstelky. Kvalitně připravené podložky na rozdíl od budek vyžadují jen minimum údržby a ptáci raději obsadí či upraví podložky vskutku kvalitní a nepochybně i raději větší než menší.