|
Člověk svou činností výrazně zasahuje do
přirozených přírodních procesů a proto jsme
neustále svědky zranění ptáků na trasách
vysokého napětí, střetů s jedoucími vozidly,
otravami, postřeleními, nástražnými pastmi,
nárazy do skleněných ploch a drátů.
V následujících řádcích se dozvíte jednoduchý
návod kdy poskytnout pomoc má smysl a kdy i
dobře mířená pomoc vážně ohrozí pozdější život
jedince.
Pomoc člověka nepotřebují:
- ptačí mláďata (drozdi, kosi, sovy)
vyvedená z hnízda, ale ještě neletuschopná,
mají krátké ocásky a malá křidýlka. Pohybují
se v keřích nebo na zemi a rodiče je létají
krmit, jakmile se ozvou. Pouze pokud se
mládě ocitne na chodníku, kde hrozí
nebezpečí ze strany dětí, koček, aut atd.
vysadíme jej nejlépe zpět do hnízda nebo
jeho okolí, na zídku, výklenek, římsu,
střechu (ne však dále než 20 metrů). Ptáci
nemají čich, proto na ně můžeme sahat.
- labutě většinou nepřimrzají,
pouze odpočívají na bezpečném místě. Máme-li
pochybnosti- nutno prověřit. Zkuste nalákat
na lákavou potravu (rohlík, zelený salát)
nebo vyplašit hozenou větvičkou, sněhovou
koulí, šiškou.
- ježci, kteří v září váží více než 120
gramů, na začátku října váží více než 200
gramů, na konci října více než 350 gramů, na
začátku listopadu více než 500 gramů anebo
na konci listopadu mají hmotnost vyšší než
600 gramů
- spokojeně tiše ležící a bez viditelných
zranění srnčata, zajíčci, kolouši
Mláďata savců, která evidentně nestrádají,
nepískají, nekňučí. Pro příklad, zaječí matka
navštěvuje mládě pouze 1x za den a to v noci,
prvních 10 dnů nechává srna srnečka ležet v
mlází či vysoké trávě a navštěvuje jej zejména v
noci. Na mláďata savců zásadně nesaháme, matka
by je pro cizí pach opustila.
Ve všech ostatních případech je první
pomoc žádoucí:
- mláďata mohou spadnout s hnízdem na zem
(mají většinu per na křídlech skrytou v
obalech, tělo a hlavu mláděte pokrývá chmýří
nebo holá místa kůže)
- mláďata promoklá a prochladlá, zraněná a
napadená např. kočkou
- Ptáci zapadlí v místech, ze kterých se
nedostanou (světlíky, komíny, jímky, sudy,
bazény, větrací otvory…), zamotaní ve
špagátu, vlasci, se zapíchnutým rybářským
háčkem
Mláďata ptáků sami neodchovávejte. Jsou
nároční na krmení. Přechodně umístit pod 40-60 W
žárovku do např. flanelového hadříku, sena,
buničité vaty, toaletního papíru a okamžitě
vyhledat pomoc.
Dospělí ptáci potřebují pomoc v
případech, kdy poskakují po zemi a neletí,
nesnaží se uniknout před přiblížením člověka
nebo se nekoordinovaně pohybují, padají a
převrací se. Léčení je vždy velice složité.
Neexistuje obecné pravidlo. Každý stav zasluhuje
jiný postup léčby a ošetření. Vyhledejte
neprodleně nejbližší záchrannou stanici.
Zlomeniny u ptáků srůstají velice rychle,
otevřené rány napadají mouchy, končetiny
popálené el. Proudem odumírají, nemoci mají
prudký průběh.
Mláďata savců se nepokoušejte odchovávat
sami doma a vždy uvědomte nejbližší
záchrannou stanici nebo v případě zvěře (zajíc,
srna, divoká prasata) místně příslušné
myslivecké sdružení. Odchov mláďat bývá složitý,
musíme použít vhodnou náhražku mateřského mléka.
Uměle odchovaná a ochočená mláďata se již nikdy
nesmí vypustit zpět do přírody. Zranění dospělí
savci patří vždy do rukou odborníků! Bývají při
manipulaci nebezpeční (koušou, škrábou, kopou,
trkají). Při kontaktu s člověkem hrozí při
poranění riziko přenosu nákazy. Pomoc hledejte
neprodleně. Vždy hlaste lékaři případy, kdy vás
nebo vašeho psa kousl či poškrábal volně žijící
savec.
A upozornění na závěr. Neporušujte platné zákony
a vyhlášky. Všechny volně žijící druhy živočichů
jsou chráněni, tzn. není dovoleno je chytat,
rušit na hnízdišti, zraňovat, chovat v zajetí,
usmrcovat nebo prodávat.
Aktuální seznam záchranných stanic sdružených
v Národní síti záchranných stanic v ČR podle
územní působnosti najdete na
www.zvirevnouzi.cz
Nebo v databázi povolených záchranných
stanic schválených Ministerstvem životního
prostředí ČR
http://www.mzp.cz/Aplikace/rzc.nsf/index.xsp
• Podrobnější rady získáte na centrálním
dispečinku ČSOP
telefon: 774 155 155,
www.zvirevnouzi.cz
• Specializované pracoviště pro veverky
u Chvaletic
telefon: 728 986 350 - Kateřina Soukupová,
www.veveratka.cz
• Specializovaná poradna pomoci pro
netopýry ČESON
telefon: 728 984 767,
www.ceson.org
První pomoc dravým ptákům
Při nálezu jakéhokoliv živočicha zraněného,
nemocného nebo vysíleného je nutno zdůraznit, že
jedině péče odborníků dokáže zajistit plné
uzdravení a návrat živočicha do přírody.
Nesnažte se proto o léčení v amatérských
podmínkách. Chcete-li skutečně pomoci,
jednejte rychle a uvědomte nejbližší záchrannou
stanici, zoologickou zahradu, odbory životního
prostředí úřadů, veterinární lékaře nebo třeba
městskou policii.
Při manipulaci s dravcem postupujte co
nejopatrněji. Dávejte si pozor na ostré drápy a
silný zobák. nepoškoďte dravcům ocasní a
křídelní pera.
Nejčastější důvod proč se ptáci dostávají do
zajetí je úraz a od něho se odvíjející
komplikace. Je to např. znemožnění získání či
příjem potravy, následné oslabení a v důsledku
snížené obranyschopnosti snazší propuknutí
infekčních onemocnění nebo parazitóz, vyvolané
stresem.
První pomoc u ptáků je obdobná jako v
humánním lékařství.
- Poranění měkkých tkání a střelné rány
Opatrně očistíme ránu od mechanických
nečistot a zakrváceného peří, v letním
období od vajíček a larev much, ve střelných
poranění bývá často vtažené peří a jiné
nečistoty, které je třeba odstranit. Vhodný
je výplach rány 2% peroxidem vodíku nebo
dezinfekce Betadine roztokem. Nikdy
neaplikujte zásyp a mast a překryjte ránu
gázou a obvazem.
- Fraktury kostí
Zlomeniny jsou poměrně nebezpečná
poranění. Pták ve snaze uniknout mává i
poraněnými končetinami a tím dochází k
rotaci a průlomu úlomků do svaloviny a kůží.
Hrozí poškození cév, nervů a svalů.
Bezpodmínečně nutná je fixace. Zlomeniny
křídel se fixují v přirozené poloze
leukoplastí k tělu. Na zlomenou nohu je
nejlépe upevnit lehkou dlahu, třeba z dřívka
a opět přelepit leukoplastí.
Dravce umístěte do dostatečně velké lepenkové
krabice s větracími otvory po stranách a
umístěte do tiché tmavé a suché místnosti. Na
dno rozložte několik vrstev novin. V létě
zamezte přístup do místnosti mouchám.
Ostatní stavy otřes mozku, ochrnutí,
popáleniny, otravy, nemoci apod. sami
nezvládnete a proto ihned hledejte pomoc.
Vyhublé dravé ptáky můžete nakrmit malými
syrovými kousky drůbežího, holubího, králičího
masa. Nikdy nepodávejte vepřové maso, uzeniny a
na přechodnou krátkou dobu není nutná ani voda.
Silně vyhublé a zesláblé jedince (mají většinou
zelený průjem) krmíme opatrně přímo do zobáku
vícekrát denně po malých dávkách směsí v poměru
1:1:1 roztoku glukózy, syrového vaječného
žloutku a rozetřených jater, případně mletým
syrovým masem s příměsí hroznového cukru, roztok
glukózy lze nahradit vlažnou coca-colou zbavenou
bublinek.
|
