|
Záchranná stanice pro dravé ptáky Rajhrad
zahájila provoz na podzim roku 1999.
Tehdy ji založilo občanské sdružení, nyní se
po novelizaci občanského zákoníku změnila právní
forma subjektu zajišťujícího provoz na spolek.
Od samého vzniku se činnost stanice
zaměřovala na záchranu dravců a sov, a to včetně
praktické ochrany v přírodě. Zakrátko jsme
začali přijímat všechny druhy ptáků a také
savce. V souvislosti se změnami právních norem
jsme 6. ledna 2010 získali od Ministerstva
životního prostředí akreditaci k provozování
záchranné stanice. Těchto schválených stanic je
v republice asi 45. V prosinci 2011 jsme se
stali členy Národní sítě záchranných stanic
koordinované Českým svazem ochránců přírody. V
rámci sítě zajišťujeme příjem všech druhů
volně žijících živočichů z území obcí s
rozšířenou působností Židlochovice, Hustopeče,
Ivančice, Moravský Krumlov, Pohořelice, Znojmo,
Mikulov a Břeclav.
Náplní činnosti je záchrana zraněných nebo
jinak postižených volně žijících zvířat. Tím
jsou myšleny všechny druhy divokých zvířat v
přírodě od kosa, přes dravce, čápy, labutě,
veverky, netopýry až třeba po srny. Záchranné
stanice se starají výhradně o tato zvířata.
Odmítáme zvířata domácí a nesloužíme jako
zařízení pro odložená a nechtěná zvířata. Pokud
se ocitnete v situaci a budete chtít pomoct a
zachránit některé zvíře, je nutné rozlišovat, o
jaký druh zvířete se jedná. Může jít buď o
divoké z přírody anebo chované v zajetí člověkem
(např. psy, kočky, fretky, želvy, hadi, ovce,
papoušci, exoti). A podle toho potom směřovat
jeho záchranu do záchranné stanice anebo do
útulku pro zvířata prostřednictvím obcí nebo
městských policií. Primární funkcí záchranných
stanic je snaha přijaté zvíře uzdravit,
připravit na samostatný život a vrátit zpět do
přírody. Velmi často vyjíždíme ke sraženým
poštolkám a káním. Zraněná zvířata na silnicích
po střetu s automobily jsou nejčastějšími
případy, které na stanici řešíme. Na druhém
místě to jsou otřesy vzniklé nárazem do
prosklených ploch autobusových zastávek,
protihlukových stěn, vzdušných vedení
elektrických vodičů nebo často také do oken
domů. Další zranění už jsou oproti předchozím
méně častá. Patří k nim popáleniny ptáků vzniklé
při dosednutí na sloupy elektrického vedení,
odchyty v budovách, postřelení, nejrůznější
pasti úmyslné i neúmyslné (spolknuté a
zapíchnuté rybářské háčky, zbytky rybářských
vlasců ve vodě, nášlapná železa, studny, šachty,
vybetonované jímky, do kterých zvířata spadnou a
nedostanou se ven), otravy, zeslábnutí a
vysílení v zimním období, zranění vzniklá kočkou
nebo jiným zvířetem, zranění sekačkami či
zemědělskou technikou, infekční a jiné nemoci. V
období hnízdění přijímáme velké množství mláďat
vypadlých z hnízd a opuštěných. Bohužel také
zbytečně odnesených lidmi, kteří z neznalosti
mláďata „zachraňují“ a odnášejí z přírody. Přes
veškerou snahu a neustálé osvětové akce mnozí z
nás stále nevědí, že na mláďata savců (srnčata,
kolouchy a zajíčky) v žádném případě nesmíme
sahat. Jejich matka s nimi nesdílí celý den,
jsou každý samostatně. Ona k mláďatům pouze
dochází na pár minut, obvykle jednou až dvakrát
za den, aby je nakojila. Vzápětí zase odchází a
mládě zůstává o samotě. To je normální a
přirozený přírodní proces. Srnčí mláďata, která
nám lidé zbytečně přinesou, sice odchováme,
vyrostou na kozím mléku z kojenecké lahve s
dudlíkem, ale vždy ztratí plachost, zvyknou si
na člověka a do přírody se už pro to nikdy
nebudou moci vrátit. Ještě hůře jsou na tom malí
zajíčci, které se ve většině případů nepodaří
zachránit vůbec, neboť nepřijmou mléčnou
náhražku místo mateřského mléka a uhynou.
Nálezce odneseného zajíčka vlastně ze své
neznalosti tomuto mláděti zajistí jistou smrt. U
ptačích mláďat je záchrana v podstatě
jednoduchá, přesto lidé také neví, co v takových
případech dělat. Mnohdy stačí vypadlé ptáče
vrátit zpět do hnízda. V těchto případech se
nemusíme bát. Ptáci nemají vyvinutý čich a proto
nepoznají, že jim někdo na mládě sáhnul.
Odrostlá mláďata kosů, drozdů a třeba sov
nalezená na zemi dokonce není potřeba kamkoliv
odnášet. Je u nich naprosto běžné, že hnízdo
opouští už v době, kdy ještě nedovedou létat a
pohybují se v jeho okolí, kde je rodiče krmí až
do úplného osamostatnění. V těchto případech
plně postačí, že mládě chytíte na zemi a
umístíte na vhodné vyšší místo, třeba do keře,
na větev stromu nebo do výklenku na budově.
Charakteristické ukázky jednotlivých zranění
a postižení zvířat z archivu naší stanice si
můžete prohlédnout ve
FOTOGALERII.
Tahle ještě nevzletná mláďata ptáků a savců
bez společnosti matky pomoc člověka nepotřebují!
Neodnášejte je a ponechte v přírodě na místě
nálezu.
Je dobře ještě připomenout, že nalezené volně
žijící zvíře nebo roztomilé mládě není dovoleno
mít doma. Zákon zakazuje chovat v zajetí
volně žijící živočichy a přesto několik takových
odložených a ochočených chovanců na stanici máme
natrvalo. Během roku přijmeme na stanici zhruba
pětistovku zvířat a rok od roku zaznamenáváme
vzestupnou tendenci. Štěstí v úspěšnou léčbu a
šanci na opětovný návrat do přírody se může
dočkat až 65 % ze všech přijatých zvířat. Zbylá
zvířata buď na následky vážných úrazů uhynou
anebo jsou ve stavech neslučitelných s životem
utracena veterinárním lékařem, část živočichů s
trvalými následky po úrazech zůstává na stanici
doživotně v rámci přístupné expoziční části nebo
nachází uplatnění u chovných aktivit. Naše
stanice je při svých výjezdech vybavena
množstvím nejrůznějších prostředků. Jsou to
třeba odchytové pomůcky, ochranné osobní
pomůcky, narkotizační pistole, přepravky,
zdravotnické prostředky pro první pomoc,
silniční kužely a reflexní oděvy pro zásah na
komunikacích, prostředky pro zásah ve výškách,
záchranné vesty, brodící kalhoty nebo suchý
oblek pro zásah ve vodě atd. Přijatým živočichům
poskytujeme komplexní péči na vlastní ošetřovně.
Disponujeme karanténou, zimovištěm, léčebnými a
rehabilitačními voliérami, rozletovou komorou,
vypouštěcí věží pro ptačí mláďata, rehabilitační
voliérou pro veverky, rybníčkem pro vodní ptáky
a výběhem pro srnčí zvěř.
Nepřetržitě 24 hodin držíme službu na
telefonu.
Spolupracujeme s Hasičským záchranným sborem
Jihomoravského kraje, Policií České republiky a
některými městskými strážníky.
Dalším důležitým úkolem záchranné stanice je
vedle záchrany zvířat ekologická výchova
veřejnosti.
Od roku 2008 realizujeme pro všechny typy
škol výukové programy se zaměřením na záchranu a
ochranu zvířat. Obliba našich programů mezi
školkami a školami neustále stoupá a z
kapacitních důvodů již nedokážeme poptávku plně
uspokojit. Připraveno máme celkem devět
výukových programů, jejíž obsah a formu lze
měnit v závislosti na věku dětí.
Velmi vítanou příležitostí nejen pro školy,
ale rovněž pro rodiny s dětmi, menší
organizované skupiny je možnost navštívit náš
areál, nacházející se
v zahradě benediktinského kláštera, po
předchozí, individuální telefonické domluvě.
Nejsme zoologickou zahradou, přesto v našich
expozicích jsou k vidění často zajímavé a vzácné
druhy nebo takové, o kterých lidé často
nemají ani ponětí. Například včelojed lesní,
labutě, různí dravci, sovy, veverky, ochočení
krkavci nebo moták. Jejich společným
jmenovatelem je trvalý handicap, díky kterému se
nemohou vrátit do přírody a musí na stanici
dožít.
Udržet finančně provoz záchranné stanice s
ohledem na nárůst přijímaných zvířat je stále
těžším úkolem.
Napravovat zlomeniny kostí, vychovávat mláďata,
zajistit veškeré krmení anebo mít prostředky k
bezpečnému odchytu zvířat je obecně velmi
nákladná záležitost. Můžete nás podpořit
různými způsoby. Stejně jako ZOO
nabízíme adopci zvířat, na která lidé
mohou přispívat. Jsme také součástí Národní sítě
stanic a můžete nás podpořit zasláním
dárcovské SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI
RAJHRAD na číslo 87777 nebo darem na účet.
Stejně tak uvítáme i materiální podporu. (více k
těmto možnostem na našich stránkách - viz
rubrika
ADOPCE,
PODPOŘTE NÁS,
NAVŠTIVTE STANICI
--------------------------- původni text a
grafika ---------------------------
Program záchrany zraněných a jinak postižených
ptáků
Hlavní funkcí stanice pro záchranu živočichů je
především poskytnutí odborné pomoci handicapovaným
živočichům s cílem umožnit jim plnohodnotný návrat do
volné přírody. Dalším úkolem je péče o nalezená mláďata,
jejich dokrmení a buď přiložení do hnízda adoptivním
rodičům v přírodě nebo jejich příprava na vypuštění
podle vhodné metody.
Náš program záchrany zraněných ptáků je detailně
propracován a zahrnuje kompletní péči (nepřetržitá
pohotovost pro ohlášení, výjezdová záchranná služba,
ošetřování, léčení, rehabilitace, příprava na návrat do
volné přírody a vlastní vypuštění). Úspěšnost
návratu do přírody se pohybuje v rozmezí 55 -
70% z celkového počtu, zbytek na následky
poranění uhyne, podstoupí eutanázii nebo se
stávají trvalými pacienty. Ročně poskytneme azyl
desítkám druhů dravých ptáků a stejnému počtu
ostatních živočichů. Záchranná stanice v
Rajhradě je soukromé zařízení, které vzniklo na
podzim roku 1999. Nejčastěji se do naší péče
dostávají běžnější druhy jako je poštolka
obecná, káně lesní, kalous ušatý nebo puštík
obecný, ale zaznamenali jsme případy mnohem
vzácnějších druhů ostříž lesní, dřemlík
tundrový, moták lužní. Převážná většina poranění
jsou způsobena činností člověka. Nejběžnějšími
zraněními jsou různé fraktury křídel a
popáleniny el. proudem. Méně častější jsou
otravy, postřelení, zeslábnutí a nelegální chov
v zajetí. Nejvážnější případy se složitým a
náročným průběhem léčby jsou popáleniny el.
proudem na sloupech vysokého napětí. Takto
postižení ptáci mnohdy uhynou, v „lepším“
případě u nich dojde k odumírání tkání i celých
končetin zaživa.
Několik případů poranění z archivu stanice:
|
|
|
těžké destrukční zranění křídla
poštolky způsobené
automobilem |
|
|
|
|
křídlo
poštolky postiženého
nekrózou ( = odumíráním ) |
|
|
|
|
rozsáhlá rána na křídle
výra způsobená larvami much |
|
|
|
|
jestřáb zraněný
nastraženými
železy |
|
|
|
|
RTG
snímek zlomeniny loketní
a vřetenní kosti s 2 broky |
|
|
|
|
RTG snímek hlavy káně
esní s dobře patrným brokem |
|
|
|
|
střelné zranění na těle káně lesní |
|
|
|
|
těžce popálený
pařát poštolky
na sloupě VN |
|
|
Realizace záchranných programů
Záchranný program je zaměřen na sovu pálenou
a sýčka obecného. Náplní programu je péče o
hnízdiště obou druhů, zakládání hnízdních
příležitostí, průzkumy potencionálních
lokalit a chov v zajetí a vypouštění
odchovaných mláďat na vhodných místech. |
|
|
|
hnízdění Sovy palené v zajetí |
|
Odchov mláďat u trvale handicapovaných
ptáků
Z jedinců, jejichž zdravotní stav neumožňuje
vypuštění do přírody, se sestavují chovné
páry k odchovům nebo adopci nalezených
mláďat. V současné době máme sestaveny
chovné páry poštolek obecných, káně lesní a
výrů velkých. |
|
|
|
handicapovaná samice s mláďaty |
|
Terénní ornitologie a kroužkování
Samozřejmostí je značení vypuštěných jedinců
ornitologickými kroužky, abychom zjistili
jejich pohyb a schopnost začlenit se do
přírodních procesů. Dále kroužkovací akce
všech druhů ptáků do nárazových sítí během
celého roku, mapování a pozorování divoce
žijících ptáků v přírodě. |
|
|
|
kroužkování mladé poštolky |
|
Útulek a doživotní péče
U jedinců, jejichž zdravotní stav jim
neumožňuje návrat do volnosti a jejich normální
existence v přirozených podmínkách již není možná je
třeba rozhodnout o jejich osudu. Ze zkušeností
vyplývá, že těžký handicap často značně zkracuje
život postiženého jedince. Tito obvykle naleznou
útočiště až do konce svého života odkázaní na
trvalou péči člověka v útulku a mohou být využiti k
expozičním účelům v rámci ekologické výchovy a
osvěty nebo v odchovných programech k sestavení
chovných párů. |
|
Výchovná a osvětová činnost
Stejně jako na záchranu zraněných klademe
důraz také na ekologickou výchovu a osvětu. Jedná se
o poměrně rozsáhlý okruh činností sestávající z
výukových programů pro školy, volnočasového kroužku
pro děti, letových ukázek a výstav živé expozice pro
veřejnost, prohlídkový okruh areálem stanice,
besedy, přednášky, tiskové zprávy v médiích apod. |
|
|
|
Den
dětí na hasičské základně |
|
|
