DŘEMLÍK TUNDROVÝ
Dřemlík létá prudce, v letu je
vynikající akrobat. Dokáže se zavřenými
křídly vzlétnout kolmo vzhůru. Samec
dřemlíka je nejmenší sokolovitý dravec
Evropy. Hnízdí v severní Evropě, Asii a
v severní polovině Severní Ameriky. U
nás pravidelně, ale nepočetně zimuje v
nižších polohách. Specializuje se na
malé ptáky do velikosti drozda, které
loví pronásledováním, přepadem na zemi a
mnohdy také ptáky plaší z úkrytů, aby se
jich mohl zmocnit. |
|
|
|
JESTŘÁB LESNÍ
V současné době je nejpoužívanějším
dravcem používaným v sokolnictví. Jeho
kořistí je vše od kosa, holuba, bažanta
až do velikostí zajíce. Velice často
uloví domácí slepici. Kořisti se zmocní
přepadovým útokem na krátkou vzdálenost.
Díky pronásledování ze strany myslivců a
chovatelů se objevuje a hnízdí jen
místy.
|
KÁNĚ LESNÍ
Káně je nejběžnější středně velký
dravec. Pro krátké prsty a malé drápy je
její kořistí z 95% hraboš polní, neboť
větší kořist neudrží. V zimním období
při nedostatku hrabošů káně sedí na
stromech podél silnic a čekají co
silnice vydá. Velkou měrou tím plní
funkci zdravotní policie. Na zimu k nám
přilétají káně ze severu a budí tak
dojem přemnoženosti. Ve skutečnosti u
nás hnízdí až o polovinu méně páru než v
ostatních státech Evropy.
|
|
|
světle zbarvený dospělý jedinec |
|
|
|
|
tmavě
zbarvený mladý jedinec |
|
|
KALOUS UŠATÝ
Spolu s puštíkem obecným je kalous
nejběžnější sovou
u nás. S oblibou obsazuje hnízda vran a
strak. Zbarvením se nápadně podobá
výrovi. Sovy vidí velice dobře i ve dne,
ale nenávist denních ptáků jim
nedovoluje létat za denního světla. Přes
zimu se kalousi soustřeďují do skupinek,
kde na stromech je možné spatřit až
několik desítek jedinců.
|
KRAHUJEC OBECNÝ
Velikostí je sice malý, ale svou odvahou
a bojovností předčí jakéhokoliv dravce.
Jeho kořistí jsou výhradně ptáci-vrabci,
kosi, sýkory a drozdi, které loví jako
jestřáb přepadem. Na zimu krahujci
zaletují do měst lovit ptáky, kteří se
tam ztahují. Sameček je jako u všech
dravců menší a to až o třetinu než
samička. Má krátká, široká křídla a
dlouhý ocásek, kterým dokonale manévruje
mezi překážkami.
|
KRKAVEC VELKÝ
Řadí se mezi pěvce a je největší z
čeledi krkavcovitých. V rozpětí křídel
má okolo 120 cm. Potrava je rozmanitá,
jsou přizpůsobiví masožravci. Krkavci
odchovaní od mláďat jsou v zajetí
nesmírně přítulní. Jsou velmi učenlivý a
naučí se napodobit překvapivě dobře
lidskou řeč. Mohou být však obtížní,
protože schovávají klíče, brýle a
podobné předměty a ve stáří mohou být
agresivní na cizí lidi. |
|
|
|
KULÍŠEK NEJMENŠÍ
Kulíšek je nejmenší naší sovičkou a
i celého světa. Jeho hmotnost se
pohybuje okolo 60 gramů a v rozpětí
křídel dosahuje 30 cm. Je velice
dravý a uloví hlodavce a ptáky
velikosti jako je on sám. Svá hnízda
si zakládají v dutinách stromů,
nejčastěji po datlech a
strakapoudech. Samička je velice
čistotná a v dutině pravidelně
uklízí. Rozšíření druhu je vázáno na
pohraničí lesy vyšších poloh |
|
|
|
MOTÁK LUŽNÍ
Je nejmenší ze všech druhů motáků,
jeho hmotnost je asi 270 – 370g.
Odvodnění luk zdecimovalo početní stavy
motáků a v Evropě patří k velmi vážně
ohroženým druhům. Hnízda v polích jsou
často obětí mechanického kosení. Je
přísně tažný, zimuje v tropické Africe.
Hlavní potravou jsou drobní savci,
vzletná mláďata ptáků a hmyz. Na obloze
provádí nápadné akrobatické svatební
lety.
|
|
|
|
OSTŘÍŽ LESNÍ
Ostříž je nejrychlejším dravcem ve
vodorovném letu. Jeho rychlost se
pohybuje okolo 180 km za hodinu. Loví
pouze ve vzduchu vlaštovky, jiřičky,
ptáky a hmyz. Většinou co uloví škube za
letu a v letu také pojídá. Hnízdí vzácně
a v současné době je nejohroženějším
dravcem u nás.
|
POŠTOLKA OBECNÁ
Řadí se mezi nejběžnější druhy
dravců. Hnízdí v polních remízcích, na
okraji lesů, ale i ve městech na věžích
a v truhlících na balkonech paneláků.
Kořist představuje hlavně hraboš polní.
V žádném případě neuloví vzrostlého
holuba. Velice dobře se dá vycvičit a v
zajetí se stává přítulnou. Typický je
pro ni třepotavý let při, kterém
setrvává na obloze na jednom místě.
|
PUŠTÍK OBECNÝ
Spolu s kalousem je naší nejběžnější
sovou. Hnízdí v dutinách stromů a v
lidských stavbách. Může hnízdit i ve
stromech v parcích uprostřed měst. Má
neuvěřitelně pestrý jídelníček,
nejrůznější hlodavce, ptáky, hmyz
pravidelně i žáby a dokonce i ryby. Je
velmi univerzálním predátorem, který v
noci běžně loví podle sluchu a v lese se
orientuje po paměti.
|
RAROH VELKÝ
Řadí se mezi sokolovité dravce.
Vyniká vysokou rychlostí v letu a
loveckou všestranností. Sokolnicky
vedený pták dokáže ulovit volavku, husu
a dokonce i desetikilogramového dropa. U
nás je velice vzácný, hnízdí v počtu
několika málo párů a svým rozšířením,
pouze na Moravě, je vázán na sysly.
Ohrožen je zejména rušením na hnízdišti,
vybíráním mláďat a sloupy elektrického
vedení |
|
|
|
SOVA PÁLENÁ
Stalo se jí osudným obývat lidská
obydlí. Ve velké míře hynula po pozření
přiotrávených myší. Dnes je velice
vzácná a obývá jen některá místa dříve
obsazená. V posledních letech je snaha
vypouštět jedince odchované v zajetí a
posílit tak divoké populace. Může
reagovat na přemnožení hrabošů ještě
druhou snůškou v roce a dvojnásobným
počtem vajec. Je u ní typický srdčitý
závoj kolem očí. Odborníci ji řadí mezi
nejkrásnější sovy na světě.
|
SÝC ROUSNÝ
Malá sova s nápadně velkou hlavou a
velkýma žlutýma očima. Rozšířen je ve
smíšených lesích od středních poloh až
do hor. Vcelku běžný, je hojnější než se
dříve předpokládalo, stále jsou nalézaná
další nová hnízdiště. Loví zpravidla
uvnitř lesů a sice z nízko položené
pozorovatelny. Jeho kořistí jsou drobní
hlodavci a ptáci.
|
SÝČEK OBECNÝ
V minulosti hnízdil ve všech
kostelích, stodolách, hřbitovech a
parcích. Dnes je tento druh řazen
mezi silně ohrožené živočichy a
vyskytuje se jen velmi vzácně. Je to
drobná sova vážící pouze 150g, proto
se jeho kořistí stávají drobnější
hlodavci, ptáčci a větší hmyz. Ještě
v nedávných dobách se o sýčkovi
povídalo, že svým houkáním přivolává
smrt.
|
|
|
|
VČELOJED LESNÍ
Své jméno si vysloužil ne zrovna vhodně.
V němčině se nazývá vosojed. Jeho
potravou je plod vos a blanokřídlého
hmyzu, který vyhrabává ze země. Včely
nepojídá vůbec. Dále chytá drobné savce,
žáby a s oblibou pojídá přezralé dužnaté
plody/švestky, hrušky/. Na hnízdě
vychovává jen 1 - 2 mláďata. Je přísně
tažný, u nás se objevuje od dubna do
začátku září. Zimuje v tropické Africe.
|
|
|
|
VÝR VELKÝ
Je největší sovou v Evropě dosahující
hmotnosti až 3 kg a rozpětí křídel až
1,8 metru. Pro svou sílu je schopen
ulovit menšího psa, tetřeva i srnče.
Součástí jeho jídelníčku jsou velmi
často i ježci. Hnízdo bývá na skalách,
kamenitých stráních a 1 - 3 vejce samice
snáší na holý podklad. Dříve se výr
používal pro lov na výrovce k hubení
vran, strk a dravců. Tento způsob lovu
je již přes 30 let zakázán.
|
|
|
|
|
dospělý výr
s ulovenou kořistí |
|
|
VÝREČEK MALÝ
Je naší nejvzácnější sovou vůbec. V celé
republice hnízdí pouze jeden pár na
jihovýchodní Moravě. Hlavní potravou je
hlavně hmyz, ale také menší hlodavci.
Hnízdí v dutinách stromů a může obsadit
i vyvěšenou budku. Rozšířen je v
teplejších oblastech v sadech, parcích a
zahradách. Je přísně tažným druhem
zimujícím v rovníkové Africe.
|
|
|
|
MOTÁK POCHOP
Moták si získal své jméno podle jeho
způsobu letu, létá pomalým motavým a
kymácivým letem. Od káně se dá v letu
rozeznat podle držení křídel ve tvaru
rozevřeného písmene V. Samec je odlišně
zbarven od samice. V ČR se začal masově
šířit teprve v polovině 20. století. Na
zimu odlétá na jih do teplejších oblastí
Evropy nebo až do Afriky. Hnízdo si
staví na zemi v porostech rákosu na
březích rybníků a močálů nebo také v
zemědělské krajině v lánech pšenice nebo
ječmene. Staré knihy se o motácích
zmiňují, že jsou drzí a podlí.
|
MOTÁK PILICH
V letu štíhlý a lehce se vznášející.
Samec je světle popelavě šedý, samice je
nápadně podobná ostatním samicím motáků.
Je rozšířen na slatinách, vřesovištích,
bažinách a lesních porostech. V ČR
nebýval nikdy hojný a v posledních
letech došlo ještě k prudkému poklesu
početnosti ze zatím neznámých důvodů.
Zimu u nás přečkávají tažní piliši ze
severních oblastí. Naší zimují v jižní
Evropě. |
|
|
|
SOKOL ŠAHIN
Šahin je nepatrně drobnějším
sokolem oproti našemu sokolu
stěhovavému. Jeho domovinou je
severní Afrika a Asie. Je zde
schopen snášet extrémní výkyvy
teplot (ve dne horko, v noci
chladno). Dá se říci, že je nadšený
pro létání, dobře pronásleduje
velkou rychlostí a vyznačuje se také
akrobatickými schopnostmi. Jeho
potravou jsou pouze ptáci, které
chytá v letu. |
|
|
|
SOKOL ŠAHIN
Šahin je nepatrně drobnějším
sokolem oproti našemu sokolu
stěhovavému. Jeho domovinou je
severní Afrika a Asie. Je zde
schopen snášet extrémní výkyvy
teplot (ve dne horko, v noci
chladno). Dá se říci, že je nadšený
pro létání, dobře pronásleduje
velkou rychlostí a vyznačuje se také
akrobatickými schopnostmi. Jeho
potravou jsou pouze ptáci, které
chytá v letu. |
|
|
|
POŠTOLKA RUDONOHÁ
Jedná se drobný druh poštolky, ještě
menší než naše poštolka obecná. V
dřívějších dobách byla nazývána
poštolkou večerní, díky lovu
chroustů navečer. Hlavně hmyz je
její hlavní potravou, ptáci a
hlodavci již méně. V současnosti u
nás nehnízdí, ke konci minulého
století hnízdilo na Moravě max. 5
párů. Velmi vzácný a tažný druh. |
|
|
|
OREL MOŘSKÝ
Dosahuje hmotnosti až k 10 kg
(samice, samci bývají menší) a v
rozpětí křídel do 2,5 m. Tímto je
největším orlem v Evropě a na světě
si údajně drží čtvrtou příčku.
Hnízdí a pravidelně zimuje i v ČR,
přestože se u nás moře nenalézá.
Vyhledávají prostředí v rybničnatých
oblastech nebo na březích velkých
vodních nádrží. Jeho potravou se
stávají ryby do velikosti 6 kg,
vodní ptáci a v zimě nalezená
uhynulá zvířata. Je řazen mezi
kriticky ohrožené druhy. |
|
|
|
KÁNĚ HARRISOVA
Domovinou této káně je jih Severní
Ameriky, Střední Amerika a sever
Jižní Ameriky. U nás a v celé Evropě
se poslední dobou těší velkému zájmu
sokolníků pro její mimořádně klidnou
povahu, rychlý výcvik a lovecké
úspěchy. Je jediným druhem dravce
žijícím sociálním způsobem, tzn.
během roku se drží pohromadě rodiče
i s mláďaty. Takto mají mnohem větší
šance na úlovek, neboť různé savce
si vzájemně nadhání. |
|
|
|
KALOUS PUSTOVKA
V ČR nebývala nikdy hojným druhem,
snad jen v letech kdy došlo k
povodním, byl zaznamenán častější
výskyt. V zimním období nepočetně
protahuje. Vyhledává různé podmáčené
louky a mokřady. Jako jediná
evropská sova si staví vlastní
hnízdo a to na zemi. Na rozdíl od
kalouse ušatého je pustovka poněkud
světlejší, má žlutou duhovku a nemá
tak výrazná ouška na hlavě. Občas je
aktivní také během dne. Ráda
posedává na zemi a nízkých keřích. |
|
|
|
| |
