|
Činnost stanice podporují - děkujeme: |
 |
|
|
Integrovaná ochrana zemědělských kultur před
hrabošem polním by měla využívat vedle
klasických agrotechnických opatření(včasná
podmítka, hluboká orba), především biologických
forem s možností chemického zásahu při kritickém
vývoji situace.
Biologická ochrana musí být založena především
na cílevědomém vytváření základních předpokladů
pro existenci vybraných predátorů v zemědělské
krajině a na účinné podpoře predátorů při jejich
sezónním výskytu v místech ohrožení víceletých
pícnin hraboši. Tento způsob regulace výskytu
hrabošů bude především preventivního charakteru.
Lze však předpokládat, že frekvence nutných
chemických zásahů bude nižší a nižší budou i
škody způsobené zemědělské výrobě hrabošem
polním. Obecně se dá předpokládat, že po
vytvoření umělých hnízdních příležitostí se v
zájmovém území populační hustota dravců a sov
zřetelně zvýší, ale v průběhu dalšího vývoje
poklesne a ustálí se přibližně na optimální
hladině jak vyplývá ze zákonitostí obousměrné
vazby predátora a jeho potravní základny na niž
je vázán. Je třeba si uvědomit, že predátor svou
potravní základnu nikdy nezničí, tzn., že
hraboše nevyhubí. Chceme-li dosáhnout
podstatnějšího vlivu predátorů na populace
hrabošů, pak nezbývá než podpořit jejich
příležitosti k hnízdění (budky, podložky) a lovu
(berličky v zimě).
Umělá hnízdiště:
Hlavní pracovní náplní ochránců dravců a sov
je výroba, rozmisťování a péče o umělá hnízdiště
(především budky a podložky). Nutné je dbát při
jejich výrobě na dodržování všech metodických
pokynů a tak zabránit zbytečným zdravotním
poškozením či úhynům mláďat. Za zvlášť rizikové
je třeba považovat umělohmotné kanystrové budky
(nežádoucí znečištění, kondenzace par na
stěnách, neprodyšné a neporézní prostředí). Při
rozmisťování budek v terénu je nezbytné
minimalizovat veškerá rizika (přístup kuny,
srážky, oslunění apod.). O vyvěšené budky je
nutné se starat (vyměňovat výstelku, kontrolovat
upevnění a zamezit pádům, ochranu dolní hrany
vletového otvoru či kvalitu povrchového nátěru).
Dřevěné budky - metodické pokyny:
- rozmísťování v krajině věšíme na
vzrostlé stromy, tedy ve větrolamech,
skupinách stromů, na osamocených stromech,
remízkách, polních lesících, v okrajích
lesů. v nouzi je možné instalovat různé
sloupy na umístění budky.
- výškové umístění alespoň 6 m vysoko,
lépe 8 m, ve větrolamech můžeme budky
rozmístit třeba jen 100 – 150 metrů od sebe
- vletové otvory je vhodné směřovat na jih
až východ a pozičně umístit tak aby bylo
maximálně ztíženo přeskočení kuny z
nejbližších větví a aby ptákům byl umožněn
snadný volný přílet a odlet a dobrý daleký a
přehledný rozhled do okolí
- je žádoucí budky instalovat v určitém
předklonu, aby dovnitř nepronikal déšť
- brát ohled, aby byla budka nenápadná
- upevnění je možné přibít prostřednictvím
závěsné latě na zadní straně budky, pomocí
plechových závěsů nebo drátěných ok
připevněných rovněž k zadní stěně
- materiál pro výstelku jednotlivě nebo ve
směsích hrabanky, rašeliny, hrubých hoblin
troudu, větviček, sena nebo slámy
Hnízdní budka pro poštolku
obecnou a kalouse ušatého
- půdorys 30 x 30 až 50 cm
a výška 30 cm s tím, že
vletový otvor je tvořen
celou horní polovinou čelní
stěny (30 x 15 cm), případně
je umístěn v jednom z
horních rohů přední stěny
(15 x 15)
- poštolky obecně
upřednostňují výše vyvěšené
a nápadné s dostatečným
rozhledem
- kalousi naproti tomu
obsazují více ukrytá a níže
umístěná hnízdiště s
úkrytovými možnostmi
(křoviny, husté zavětvení
stromů) v blízkosti
- budku pro poštolku
můžeme umístit i na budovách
alespoň od 8 – 10 metrů (na
věžích, komínech, v oknech,
na římse, pod okapy, do
různých výklenků apod.)

Hnízdní budka pro sovu
pálenou
- velikost 700 – 1000
x 500 – 700 a výška 500
mm
- sova pálená nachází
v lidských stavbách
jediná vhodná místa k
hnízdění (jinde
nehnízdí)
- budky umísťujeme do
nejrůznějších objektů a
budov (kostelů, zvonic,
kravínů, stodol,
plechových ocelokolen
apod.)
- budky dáváme vždy
dovnitř objektu do
tmavých prostorů, sovy
rády prolézají a
schovávají se
- dodržujeme bezpečnou
vzdálenost s ohledem na
možnost přeskočení kuny
do vletového otvoru
(min. 3 metry od
nejbližší možné odrazové
plochy)
- sova je velmi
náchylná na časté
vyrušování

Hnízdní budka pro
sýčka obecného
- budky pro sýčka
lze umisťovat jak v
budovách, tak i na
stromech a kůlech
- budky na
stromech můžeme
umísťovat na všechny
vhodné stromy
(zejména na ovocné v
sadech, v alejích),
žádoucí je okolní
nízký travnatý
porost a blízkost
tekoucí vody, budky
stačí umísťovat i
jen 3 – 5 m vysoko,
vlet nemusí být
namířen do volného
prostoru a expozice
ke světovým stranám
není rozhodující
- budky v budovách
umísťujeme do
nejrůznějších
zemědělských objektů
většinou zvenčí na
zeď pod střechy a
okapy, jindy do oken
a okýnek nebo
dovnitř budov na
trám nebo vnitřní
stěnu
- dodržet
bezpečnostní
vzdálenost s ohledem
na možnost
přeskočení kuny do
vletového otvoru
(min. 3 m od
nejbližší možné
odrazové plochy)

Hnízdní budka pro
puštíka obecného
- puštík
hnízdí jak v
lidských
stavbách tak i v
otevřené krajině
- nevyvěšovat
budky pro
puštíka v
místech, kde
jsou již
rozmístěny budky
pro sýčka
- puštík
nepatří mezi
druhy ohrožené,
v současné době
je nejlépe
zajištěn
(přizpůsobivost,
vysoká
početnost) a
proto není nutná
podpora
hnízdících
puštíků
- velikost
budky min. 30 x
30 a výška 45 –
60 cm, s
vletovým otvorem
průměru 100 –
140 mm
 |
Hnízdní podložky
- metodické pokyny:
Hnízdní podložky
v krajině umísťujeme
především na
vzrostlé stromy do
maximálně dostupných
výšek ve
větrolamech,
břehových porostech,
remízkách, polních
lesících apod.
- podložky
umísťujeme výše
než budky,
alespoň 8 – 10 m
nad zemí, obecně
platí co nejvýše
- na vhodných
málo
navštěvovaných
místech lze
podložky pro
kalouse umístit
i jen několik
metrů nad zemí
do hustých a
bohatých porostů
keřů
- pozičně je
třeba podložku
umístit tak, aby
byla umožněna
dobrá možnost
volného a
snadného příletu
a aby byl ptákům
umožněn daleký a
přehledný
rozhled do okolí
(to platí
především pro
dravce, kalous
obsadí i dosti
skrytá místa)
- podložka by
měla být na
straně maximálně
nenápadná
- nutné dbát
na to, aby v
době hnízdění
byly podložky
kryty olistěním
před sluncem,
deštěm a větrem
- podložky
umísťujeme do
korun stromů,
kde se
rozdvojují
silnější větve,
na větších
keřích
(především pro
kalouse)
umísťujeme
podložky do
přeslenů
silnějších
větví, u nichž
vyřízneme svislé
středové větve
- při
upevňování
podložek
věnujeme
maximální
pozornost
důkladnému
přidrátování
rámu podložky k
větvím, abychom
se vyhnuli
případným
katastrofám a
pády
Hnízdní
podložky je
možné vyrábět od
zhruba 30 cm až
do 40 – 50 cm. A
při výrobě
bychom měli dbát
na to, abychom
ptákům nabízeli
již jakási
hotová hnízda
včetně výstelky.
Kvalitně
připravené
podložky na
rozdíl od budek
vyžadují jen
minimum údržby a
ptáci raději
obsadí či upraví
podložky vskutku
kvalitní a
nepochybně i
raději větší než
menší.

|
Berličky
Berličky
se
rozmísťují
do
porostů
jetelovin
a
trav
po
posledním
mechanizovaném
zásahu
pro
usnadnění
lovu
dravců
a
sov
v
podzimním,
zimním
a
předjarním
obdobím.
Velké
plochy
polí
bez
možnosti
usednutí,
odpočinku
a
rozhledu
ztěžují
dravcům
a
sovám
lov,
znamenají
vysilující
létání,
oddech
daleko
od
lovišť,
případně
je
nutí
k
pěšímu
lovu.
Berličky
slouží
jako
stanoviště
a
skýtají
jakýsi
rozhled.
Jde
o
různé
dřevěné
tyče,
železné
trubky
o
výšce
1 –
2,5
m
zaražených
do
země,
na
horním
konci
s
dřevěným
bidýlkem
o
délce
30
cm a
průměru
2
cm.
Vzdálenost
jednotlivých
berliček
volíme
podle
hustoty
výskytu
hraboše
na
pozemku
(asi
50 –
150
metrů)
 |
|